K moři na kole

Blíží se konec června roku 2008. Ve škole už nic neděláme. Je čas vyrazit! Nejtěžší na tom celém bylo vyjet. To ráno jsem si ještě říkal: "Nemám radši zůstat doma?" Ne! Teď už musím vyjet. Na kole naložený náklad téměř 20 kilo. Udělal jsem první fotku a jedu.


Hned první den jsem měl značnou krizi. Rozbil se mi nosič. Nemohl jsem pokračovat. Nevěděl jsem, co bude. Copak celý plán padá a já se mám vrátit domů? Musel jsem se nejdříve uklidnit. Využil jsem provázku, který jsem si s sebou bral a jednoduše jsem si nosič svázal. Vydržel po celý zbytek cesty. :-)


Projížděl jsem Rakousko malebnými městečky a terén se stále více krabatil. Začaly horské prémie. Rozhled byl překrásný, ale ta dřina. 60km jenom stoupání, převýšení až 800 metrů. S tím nákladem na kole a s kilometry, které už mám za sebou, pěkná fuška. Vyšlapal jsem další průsmyk a dostal se až do Slovinska. Po třech dnech v Rakousku jsem se cítil téměř jako doma. Přeci jen je slovinština slovanský jazyk, narozdíl od němčiny. :-) Slovinsko se dá překonat za jeden den. Už to nebude trvat dlouho...


Avšak nocovat bez stanu se mi nevyplácí. Komáři mě nenechají spát. Byla to dlouhá noc. Běhal jsem po louce, na které jsem si ustlal, řval bolestí a škrábal se po celém těle. :-(


Nastalo jitro, den pátý. "Závěrečná" část mé cesty. V ovzduší je už cítit moře. Teplota přibližující se čtyřicítce sice znepříjemňuje jízdu, ale kdo vydrží, dočká se. A jsem tu. Moře! Kolo jsem přivázal ke stromu hned vedle kempu a šel se osvěžit. Krásné pokoupáníčko. Jen kdybych to už měl za sebou. Je to nepříjemný pocit, když jste sice dojeli až tam, kam jste plánovali, ale přesto si to nemůžete naplno užít, protože víte, že vás ještě čeká ta stejná dřina cestou zpátky. Byl jsem teprve v polovině. :-)


Pokus o přespání v kempu zadarmo nevyšel, tak jsem si stan postavil vedle kempu za plotem. Nikdo na mě nepřišel. Ráno jsem si ještě objel několik zajímavostí a vydal se zas směrem na sever. Vyčerpání bylo skoro k nevydržení, ale zvládl jsem to. Překonal Alpy, podíval se ještě do Mariazell a desátý den navečer jsem byl zase doma. :-)


Hned po příjezdu jsem si řekl, že tohle cestování pro mě není. Sice jsem si to zkusil, ale už nikdy víc. Po čase vás ovšem tato myšlenka stejně přejde a brzy začnete vymýšlet další výlet.


Fotky z cesty zde.

23.02.2010 14:21:10 | Autor: trvojta



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se